Teplárna Tábor

Činnosti pro zlepšení životního prostředí

  • nainstalováno denitrifikační zařízení u kotlů K1.4, K1.5 a K1.6 (více viz. Rekonstrukce)
  • provedena rekonstrukce palivového hospodářství a stáčiště paliva (více viz. Rekonstrukce)
  • zprovozněn kotel K1.7 s fluidním spalováním.

V základním závodě s největším tepelným výkonem je používáno hnědé uhlí a kapalná paliva, ve špičkové kotelně na Pražském předměstí (závod TTA2) je základním palivem zemní plyn s možností použití topného oleje jako rezervního paliva. Po přechodu na nové palivo v základním závodě TTA1, vzhledem k požadavku na snížení emisí oxidů dusíku, bylo nutné vybudovat denitrifikační jednotky. Tyto jednotky byly instalovány v letech 1999–2001 nákladem cca 18 mil. Kč.

Denitrifikační zařízení u kotlů K1.4, K1.5 a K1.6

Na kotlích K1.4, K1.5 a K1.6 je instalováno zařízení ke snižování oxidů dusíku podle technologie ERC. Denitrifikační technologie pracuje na principu selektivní nekatalytické redukce s technologickou přísadou na bázi močoviny. Tato přísada je vodnatý roztok, který je určen pro danou technologii a palivo.

Elektrostatický odlučovač u kotle K1.5Elektrofiltr slouží k předčištění spalin z kotle K1.5 (snížení koncentrací tuhých emisí) před vstupem do odsíření kouřových plynů odsíření kouřových plynů

Rekonstrukce palivového hospodářství a stáčiště paliva

Z hlediska ochrany podzemních vod bylo nutné provést rekonstrukci palivového hospodářství a stáčiště paliva tak, aby tento provozní celek byl v souladu s platnými normami. Tato rekonstrukce proběhla během let 2000–2001 ve 2 etapách:

  • V I. etapě (6,5 mil. Kč) proběhla likvidace kontaminovaných ploch, kdy byl demontován kolejový svršek vlečky v prostoru stáčení paliva, bylo odtěženo kontaminované podloží a byla provedena překládka kanalizace, na kterou byl osazen havarijní uzávěr odpadních vod zamezující eventuálnímu úniku paliva do kanalizace. Dále byla vybudována záchytná jímka cca 100 m3 vprostoru stáčení paliva – kolejové vlečky pro zachycení případného havarijního úniku paliva a srážkových vod. Celý prostor stáčení byl opatřen izolací proti prosakování kapalin a byl vyspádován do záchytné jímky. V rámci úprav stáčiště paliva byla vybudována i záchytná jímka v prostoru stáčení kyselin a louhů s odpadem do neutralizačních jímek, které umožní likvidaci případných úniků. Současně s touto etapou se uskutečnila v hodnotě cca 2 mil. Kč sanace prostorů vlečky včetně likvidace kontaminované zeminy.
  • Ve II. etapě (19,5 mil. Kč) proběhla rekonstrukce uskladňování paliva. Aby bylo palivové hospodářství uvedeno do souladu s ekologickými předpisy a s předpisy EU byla realizována tato opatření:
    > vybudování samostatných záchytných jímek, zabraňujících případnému úniku paliva
    > instalace zdvojeného dna nádrží
    > úprava kondenzátního hospodářství
    > instalace rekuperačního a odsávacího zařízení, sloužícího k potlačení nepříjemného zápachu při stáčení paliva a jeho skladování v nádržích. Odsávané páry jsou použity jako spalovací vzduch v kotlích.

Vzhledem k dispozičnímu uspořádání palivových nádrží a dále s ohledem na platné požární normy, byla mezi válcovými palivovými nádržemi postavena devatenáct metrů vysoká protipožární stěna. Na ochranné jímky bylo instalováno pěnové hasicí zařízení a dále ochlazovací zařízení aplikující vodní mlhu. Přívodní požární potrubí bylo vzhledem ke kolísavému tlaku vody doplněno o zvyšovací stanici. Do zkušebního provozu včetně zkoušek HZS bylo zařízení uvedeno v listopadu roku 2001.

Celé palivové hospodářství včetně přilehlé železniční vlečky bylo budováno tak, aby spolehlivě zabraňovalo úniku nebezpečných látek do půdy a do ovzduší.

Od roku 2006 je zprovozněn kotel K1.7, jedná se o fluidní kotel.

Ke zvýšení účinnosti teplárenského provozu společnosti Teplárna Tábor, a.s., a byla v roce 2006 zahájena modernizace provozu spočívající ve výstavbě moderního uhelného kotle fungujícího na principu spalování v cirkulující fluidní vrstvě. Použitá metoda se řadí k nejmodernějším metodám spalování a umožňuje díky nízkým teplotám v ohništi dosáhnout nízkých emisí oxidů dusíku a splňovat přísné limity stanovené současnou legislativou v oblasti životního prostředí. Vlastnosti cirkulující fluidní vrstvy jsou příznivé rovněž pro proces odsíření, kdy je do vrstvy přiváděn mletý vápenec, který reaguje se sírou obsaženou v uhlí. Vysoké účinnosti odsiřovacího procesu je dosaženo jednak nízkou teplotou v ohništi, a také delší dobou setrvání částic vápence ve spalovací komoře, kdy může kalcinovat a podílet se na odsíření.

Vysoká čistota spalin vypouštěných do ovzduší je zajištěna instalací vícesekčního elektrostatického filtru, který slouží pro záchyt tuhých znečišťujících látek.

Součástí modernizace bylo rovněž doplnění kondenzačního turbogenerátoru s regulovaným topným odběrem, který se využívá pro vytápění horkovodního systému. Díky této investici teplárna dosahuje vyšší účinnosti kombinované výroby tepla a elektrické energie

detail